úterý 21. února 2012

HTC Dream a jeho podivná výdrž.

Již nějakou dobu vlastním prvního androidíka jménem HTC Dream u nás známý spíše jako T-mobile G1. Poslední dobou, ještě před koupí nového telefonu se u něj zjevil prapodivný problém. Jeho baterka začala podivně zlobit. Hlásila 100% nabití a přesto jsem telefon "vybil" během pár chvil. Stačilo vyfotit třeba čtyři fotky a sám od sebe se vypnul, jako by mu došla šťáva. Pak když jsem ho zkoušel zapnout, tak začal nabíhat ale singalizační dioda se hlásila červeně. Baterie se tváří jako vybitá. Tak jsem telefon nechal tak, když v tom ale vidím, že je zaplý a baterie ukazuje 70% nabití. Bylo mi to divné. Tak jsem se si myslel že je špatně "zklalibrovaná" a systém špatně čte její aktuální kapacitu. Proto jsem smazal battery stats, baterku vybil a nabil na 100%, stáhl jsem si nějaký kalibrační nástroj a vygeneroval při plném nabití nový battery stats. Ale, problém je tu furt stejný - telefon se po chvíli zátěže vypne a hlásí se jako vybitý. To by tedy signalizovalo vadnou baterku, ale včera jsem jej zahlédl jak si nespokojeně červeně poblikává. A ejhle? Co to vidím? On tady byl zaplý 4 dny? Je to záhadné. Neví někdo čím by to mohlo být?



Imag0029

pátek 17. února 2012

Jak probíhá komisionální zkouška?

Zrovna předchozí pololetí bylo takové, rebelské. A tak jsem si zasloužil Nko z jazyka anglického. Samozřejmě vůbec jsem se toho zkoušení neobával, protože jsem věděl, že mé znalosti jsou uplně na jiné úrovni než se na naší škole vyučuje. Jediné co mne zajímalo, jak taková zkouška probíhá a na co se mám připravit. Do Googlu jsem zadával všemožná hesla a nedostal jsem se ani k jednomu kloudnému výsledku. Tak právě tady napíšu, jak jsem si užil svou první komisionální zkoušku. Začlo to tedy Nkem na vysvědčení a oznámením o komisionálním přezkoušení, které má proběhnout 15.2. 2012 v učebně 313 v 11:20. Tak jsem se tedy nějak moc nevzrušoval a čekal na den D. V ten den jsem se vydal na čas do školy a dorazil jsem v 11:10 docela štěstí (obvykle tam chodím pozdě!). Na školní nástěnce jsem objevil rozpisy všech zkoušek, prvním zpestřením bylo teda osazenstvo komise, jeden lepší jak druhý a předseda jeden, kterýmu se přezdívá "krtek". No nic, dalším svinstvem, které mne rozhodilo bylo to, že se tyto zkoušky konají na učebně 309 (proč mám být na 313?!). No nic, šel jsem se postavit na patro, kde sem měl v 11:20 být. Zanedlouho se ve dveřích objevila celá "komise", tedy.. skupinka kantorů v úplně jiné sestavě, než byla uvedena. Tak jsem se dotázal, zda jsem vůbec správně. Odpověď se mi nedostala, spíše mi byla položena otázka: "Kdo jsi ty?". Tak jsem se představil, řekl jsem vše podstatné na což mi bylo odpovězeno asi takdle: "No tebe tady nemám, žádný test pro tebe nemám, tvá vyučující mi jej nedala." tak jsem řekl: "A co s tím mám dělat já?" on mi odpověděl: "Najdi si ji někde, je na obědě, nebo ve svém kabinetě. Ať ti dá test a přijď sem." Stál jsem tam nechápavě a čuměl na zavřené dveře učebny 309! Zanedlouho se přivalila má vyučující, s testy. Tak jí říkám, že mně teďkom za ní poslal předseda komise. A co mi odpověděla? No udělala ze mně debila, že jsem to špatně pochopil, že mi ty testy má dát ona. Takže, jsem asi debil? Zvykl jsem si že učitelé ze svých žáků většinou dělají debily. Nic, vlezl jsem společně s ní do učebny 309 kde jsem se dozvěděl podstatné, že na mně zapomněla že šla na oběd(WTF?!). Chvíli jsem hleděl na ten jejich papírový chaos, kdy ani nevěděli kdo tam má být, proč tam má být a co tam vůbec má dělat. Nakonec jsem dostal posraný test z učebnic angličtiny, který posléze zkontrolovala podle tabulek. Udělila patřičné body a za nesprávné body mi snad půlku těch získaných sebrala. Řekla že mám za tři, ostatní potvrdili a já s nasraným pocitem odcházel pryč. Takže, konečný verdikt je asi takový - je to zbytečná ztráta času, ale za ten získaný čas absencí to stálo. A také, se opět potvrdilo, že celé školství je stále nedokonalý proces vzdělávání - tedy alespoň ta část, kterou jsem já mohl okusit.



3899-8001

neděle 12. února 2012

Já vlastně ani nemám slov.

Chtěl bych moc psát, chtěl bych tady toho tolik říct. Ale když si na všechno vzpomenu. Napadají mne jen osamocená slova. Půlrok. Melomanka. Nádherně. Tohle jsme den předem, vyfotili společně v vlaku EuroCity, když jsme společně jeli k Melomance domů. Ta fotka uplně vyjadřuje mé nadšení. 



C360_2012-02-1016-39-03