úterý 31. srpna 2010

Jeviště bez hranic

Černá křídla lásky brázdí noc,
hvězdy jsou dnes nadějí,
touha má však větší moc
určit, kam se křídla podějí.

Rozmanitý neústupný osud-
hra více postav skrývá,
touha- nechová se jako dosud-
nápad do mysli si vrývá.

Za oponou v tichém pláči,
jenž tvoří slova libreta,
princezna své sny si vláčí
jako světlo kometa.

Za oponou v tichém pláči,
jenž je pouhou kulisou,
princ své sny si vláčí
jako věta, jež je premisou.

Černá křídla lásky brázdí noc,
zákulisí jevištěm se stává,
touha běží na pomoc
lásce, jež si delší dobu hrává
s princem a princeznou.


 


Některá slova nedokáží vyjadřit pocity tak jako činy, todle byl čin, který mě potěšil však teď už jen zůstává vzpomínkou:(

Episode: 3. .............

Když už ani jíst nepotřebuju.... zdá se to býti velmi komplikované. Po uvědomění některých věcí, po proběhlé přestupkové komisi ze které jsem vyfasoval k zaplacení složenku na 1500 Kč....19 hodin do začátku dalších problémů. Todle neskončí a neskončí....todle se potáááhne strašně dlouho, ať u je tomu konec!:(

pondělí 30. srpna 2010

Episode: 2. Memories, Tears, Desire....

Čekal jsem klidnější průběh všeho okolo, čekal jsem něco jiného. Nakonec jsem se dočkal uplného opaku, při vzpomínkách které tady jsou a budou, při pohledu na ty fotky které u sebe mám, to končí uplně jinak než usměvem ale pouhým bezmocnýn brekem. Po kterém obvykle následuje touha, touha mít zpět vše o co jsem přišel. Jenže taková touha, je prozatím jen mou touhou a vše nasvědčuje tomu že i jen mou touhou zustane. Chtělo by to, nějaké povzbuzení...něco! Pozitivního, něco co by mou vidinu budoucnosti trošku zlepšilo. A v případě že by nic takového nepřišlo a ani nebylo, tak by postačil jen lék....lek zapomenutí, lék co by mě zbavil pocitů.

pátek 27. srpna 2010

Episode: 1. Vision of new life

Poslední dny jsou zničující, včera skončila poslední část pohádky... Příčin je dost, nejednou z nich je i pocit zrady. Taková ztráta není pro mne nic nového, jen kdyby nebyla tak zničující. Když už "zradí" ti co neměli, když člověka nenapadá už nic jiného tak je v koncích. Je sice pravdou že vztahy prostě někteří nějak neřeší, ale když už se do nečeho pustím tak se vším všudy, se v ším elánem, který díky mládí ještě mám a né takdle. Doplatil jsem na svou důvěru a na svůj chtíč nebýt sám, teď už vím že těžko najít někoho kdo by v tomdle semnou soucítil a měl stejné potřeby jako já. Protože toho je více, zajistil jsem si pomocný "kruh", třeba mi to pomůže jen je třeba si počkat do 16.9.... pak se snad vše v mé hlavě vyřeší.

čtvrtek 26. srpna 2010

5 náprav, desítky tun v zádech, tisíce kilometrů.......

Tak zní jeden z mých velkých snů, prohánět se po evropských silnicích a dálnicích například ve Volvu FH-16, by pro mě teď bylo uplným vysvobozením. Jakožto samotář a strašný "odpurce" dnešní společnosti, mi přímo příjde idealní takovéto vysvobození. Člověk se podívá tam kam by se jen tak nepodíval a pokud přežije těch pár lidí při nakládce a vykládce, je za vodou přece. A vím že kamioňáci jsou opravdu chlapi, kteří drží při sobě a i když už je truckerka žena, tak je jistě něčím vyjímečná, minimálně odvážná dělat takovoudle práci. Když si teď představím takovou, noční jízdu... se zapnutou skvělou hudbou a k tomu ubíhající skoro prázdná dálnice. Tolik času na přemýšlení, tolik času na poznávání sebe samotného. Ano někdo by mohl podotknout že to nejde takdle pořád, ale od toho by tady byla nějaká spřízněná duše, který by pro mně držela teplo domova, věřím že tolerantní a chytré ženy nevymřely a že se v budoucnu určitě najde taková, která dokáže najít pochopení pro mé chutě a pro mou (snad) práci. Protože vzhledem k vzdělání, které snad do pár let dokončím, by ze mě mohl být akorát "šašek" někde na dole, či co a že tam opravdu skončit nechci, už jen jak vidím co ty doly pro okolí "udělali", zaniklá města, zdevastovaná krajina. A ničit si zdraví abych někomu navalil kapsu, opravdu dík ne! Už jen proto že bych nesnesl jak by nademnou někdo pořád stál a buzeroval mně že to mám dělat tak a tak....už teď mi to vadí.



úterý 24. srpna 2010

Nedokonalost posledních dní

Nemile se blíží konec doby, kdy si člověk mohl odpočinout od toho nehorázného blázince s tajným názvem- škola. A tak si člověk říká, jak to rychle uteklo ale co by se ještě mohlo nějakým způsobem vyvést. Vzhledem k jeho potřebám začíná přemýšlet nad věcma, které doposud neměl a rád bych jich měl hromadu. Jenže jako naschvál prostě nejsou a jen tak v nejbližší době nebudou. K tomu se člověk doví věci, které mu na srdci udělaj další šrám, který zustane navždy jako zkušenost. Do toho se všechno tak nějak zhroutí, mrze a zůstává tak. Jako by to nic neznamenalo.... i když potichoučku to o sobě dává vědět. Příbývaj večery, při kterých jenom sedím, poslouchám klidnější hudbu a přemýšlím jak bych mohl zlepšit vše okolo. No a poslední kapkou byl včerejší večer kdy jsem se opravdu ukázal v tom nejhorším světle. Poznalo mně pár lidí, ani né tak zblízka ale spíše tak že jen viděli jak se jim válím na chodníku před barákem a zvracím....... A teď si říkám, když už sem nedostal prostor pro to abych mohl ukázat svou nejlepší stránku, proč se muselo stát tohle a proč jsem se zapsal jen a jen černě, je tu nějaká vyšší moc, která absolutně touží po tom mně zničit, nebo ze mně udělat něco hrozného? když se snažím bejt dobrý..... Je mi z toho všeho zle:(

neděle 15. srpna 2010

Karviná opět ve stylu "low end" akce

Je něco po půlnoci a stále tomu není konec, vzpomínám si ještě na dobu. Kdy se hrozně mluvilo o vyhlášce, která bude zakazovat hudební produkci po 22.h v  centru a obytné části města. Dokonce ji vydali v platnost, ale řekl bych že její učinost se nedostavila. Mistní diskotéky jedou bezproblémů dále, vše jako by míry neznalo. A teď ještě ráno se z dáli ozývají nesmyslné zvuky a ječící davy. Je tomu tak, prostě český vydlákov a akce plná lidí. Kdyby to alespoň končilo v rozumnou dobu, ale né oni si tu musí vyhrávat až do rána........

středa 11. srpna 2010

Tajemné pohlaví Járy Cimrmana

Dnes v rámci své návštěvy tady na Moravě, jsem se vydal projít si naučnou stezku Járy Cimrmana, která končí pod vrcholem Sýkoř. Na jejím konci je vystaveno tzv. pohlaví Járy Cimrmana...Cesta byla úžasná, okolí krásné a dokonce jsem si posbíral pár hříbků. Zbytek v článku na mém webu, který výjde až přijedu:)



úterý 10. srpna 2010

Konečně klid! Pohoda, krása....

Konečně po dlouhé době, mám klid a cítim se skoro spokojeně. Když pominu absenci společnosti mé přitelkyně a wifi, tak se mám teď vlastně uplně super. Vyměnil jsem alespoň nachvíli smrad města, doly zdevastovanou krajinu a podivná individua žijící ve městě za poklidnou vesničku na vysočině obklopenou kopečky, klid a čerstvý vzduch. Popíjím vodu ze šudlajky a kochám se krajinou....(šudlajka= vyhlášená místní studánka)


Nádhera:)


 

pondělí 9. srpna 2010

Pamětová karta a mé štěstí aneb. jak sem přišel o svá data

Dnes ráno jsem vyrazil na další svou cestu, tentokrát sem se vydal stopem na vysočinu. S radostí jsem se v půl sedmé ráno, vydal směrem Ostrava, posléze Olomouc,Svitavy,Tišnov a Lomnice. Po celou cestu jsem natáčel video, fotil fotky a nahrával mluvené podcasty. A v cíli si je chtěl hodit do notebooku a přišel ten zajímavý okamžik, ty videa sem na své pamětovce neviděl. A jsem si 100% jistý že tam byly, všechno do poslední chvíle napovídalo spíše mou "slepost" a stále jsem jen doufal že sem to jen přehlídl nebo prostě zabloudil do nesprávného adresáře. Bohužel prostě nic...nikde ty videa ani fotky nejsou. Zkoušel jsem je z té pamětovky ještě nějak dostat, ale zřejmě je už zcela na odpis. Což mě mrzí, protože budu muset shánět novou, ale co mě mrzí ještě více je to že jsem přišel o unikátní záběry a skvělé fotky, které jsem měl v plánu použít do videa z cesty. Takdle mám celou cestu tak akorát uloženou v hlavě a do videa nemůžu dát nic. Fakt HNUS!!!!!


Pametova-karta-micro-sdhc-nokia-mu-41-4gb1

středa 4. srpna 2010

Co mě dokáže po ránu hned nas*at?

Člověk celkem poklidně vstane, cítí se vyspalý(po dlouhé době, ponocování) a tak si zapne noťas aby se podíval co se nového děje. První to začne zkoumat na twitteru, nic nového. Pak koukám na emaily a krom ranní dávky spamu taky nic nového. A když už sem začal tou sociální sítí, tak bych se mohl podívat i na ten mnou proklívaný facebook, tak si takdle pročítám novinky na své zdi a čtu jednu, která mě zajímá. Je to přesně tahle novinka.


Snimek_obrazovky-2

A tak s radostí jdu na kanál Sabaton na youtube a jdu si shlédnout ale video nikde. Tak si říkám sakra, kde je asi problém. A jdu listovat dál facebookem, na což se na zdi předtím objevuje odkaz na video, ke kterému patřil ten komentář.



Snimek_obrazovky-3


A s takovou radostí se kterou jsem se chtěl podívat na to video, které mimochodem nahrál samotný autor skladby, dostávám hlášku,která se mi opravdu nelíbí!



Snimek_obrazovky-4

Takže už toho mám docela dost, od té doby co se na youtube změnila "politika" ohledně autorských práv, protože si do ně v té době rády rypaly média, já obdobnou hlášku vídám častěji. A co je na tom nejhorší? Že člověk například hledá českou písničku, ve vyhledávání youtube ji nalezne a nakonec to skončí tak že se mu zobrazí hláška " toto video není ve vaši zemi dostupné" a to už opravdu skáču do vzduchu a mám takové kecy že je to až hrozné, přece český umělec by měl bý k dispozici hlavně "doma" !!! Gr.... a tak se dokážu rozčílit hned po ránu, a tak čtu dál ty novinky a při jednom komentáře pod videem. A tak se dozvídám od ostatních fanoušků, že daná skladba je k dispozici i na jejich Myspace profilu, letím tam. Ano, opravdu je. A teď mi sakra řekněte, proč někde to prostě jde a někde se na to takdle tlačí. Autorská práva, někde prostě nárokována jsou a někde ne......Nesmyslně, nebo to je jen tím jak si to Myspace, "zařídil"? Nebo to prostě jen nikomu nepřekáží. ://


Doplněno:


A dokonce na Myspace Video, to jede bez problémů, to je ale záhada co?



Snimek_obrazovky-5

pondělí 2. srpna 2010

Co příští rok? Kam se pojede?

Zrovna přemýšlím, kam se vydám příští rok v rámci dlouhodobé akce EuroTrip, při které se rok co rok budu snažit odjet někam za hranice naší země a užít si trošku Evropy. Tento rok mám za sebou uspěšně cestu do Itálie, při které jsem z části poznal sever Itálie z části jsem poznal rakušáky a trošku i slovince. Cesta byla dle mého pro mne přínosná, jak zkušenostma tak i zážitky kterých jsme po cestě zažili nespočet. Byla to cesta na jih, co se tentokrát vydat na sever? nebo na západ? nebo na východ? . Když to vemu vylučovacím způsobem, tak prozatím "zavrhnu" východ, na sever mě to docela táhne a na západ mě to táhne ještě víc. Taková 10-14ti denní výprava např. do Francie, by mohla být velmi zajímavá. Uvidíme jak všechno výjde a jak to dopadne. Snad se poštěstí a s někým vypadnu.