Moodyho dekadentní Vánoce

Období klidu, pohody a dekadence. Všechno jde do hajzlu. Chlastám tady od toho co jsem tady přijel, protože nic jinýho nedávám. V hlavě mi vznikají takový myšlenky, že je stěží jsem schopen formulovat slovy. Umřel strýc Petr a jeho část rodiny mu evidentně neudělala ani pohřeb nic. Takže poslední rozloučení se nekonalo. Ani jsme ho nemohli zapít. Nic. Prostě fiasco. Koukám na to jak se kolem mne točí svět se skleničkou na baru a říkám si jestli mám vůbec zapotřebí něco někde tvořit. Asi nemám. Štědrý večer skončil s podivným pocitem, když dáte dárky a nedostanete nic. Kouzlo se vytratilo před lety. Pak se balíš s dárkem pro otce a nevlastního bráchu. Chceš nasát alespoň trošku toho štěstí malýho dítěte když rozbaluje dárek a ten malej harant řekne: "Cože jenom čokolády?" a dá to máti, že to nechce. A v hlavě mi znělo: "Příště nedostaneš ani ty zkurvený čokolády co jsem vytáhl v Německu z kontýše." Chtělo se mi brečet. Nerozbalená láhev pro otce stojí na stole a jeho zájem je nulový. Proč kurva?

Jedeme k babičce, abychom se sešli popovídali si a sotva vyjedem, otec už řeší kdy pojedem zpátky. Vypíjíme litr a půl slivovice a já se nakonec rozhodnu jít na koncert, na který jsem jít nechtěl. Na poslední chvíli mi zpěvák prodává lístky za tónů zvukové zkoušky a já ve značně opilém stavu tvořím fotku na fejsbook. Předtím lítám po Petrovicích ve víru schánění santa čepičky abych byl trošku cool. Nakonec mi ji pujčují a já jsem šťastný že mám santa čepičku. Když už jdu na ten Vánoční koncert Dogy že jo. Potkávám se tam s D. a K. a pár dalšími známými. Koncert nakonec nebyl špatný. Ale asi jsem se v tom úplně nenašel. Organizace afterparty mi zabere pět minut a táhnu asi desítku lidí do nedalekýho baru, kde zrovna dělá kámoška. Krmíme jukebox a playlist se táhne pomalu až k zemi. Sere mne že kámoš co na tom koncertě byl taky zmizel. Nese se to celkem poklidně, zpívá se a evidentně se všichni baví. A pak bum, blesk. Čest. Čumíš na tu sexy čičinku, co se cumlá s nějakým neznámým týpkem. D. se plazí po bráchovi. Sedíš tam pak jak kretén a chceš odejít. Ale stejně obě dvě vyběhnou před bar a dotáhnou tě zpátky. Aby se mohly dále věnovat svým předchozím činnostem a ty se na to mohl dívat z povzdálí.

Zmrdství level 999. Sedíš na baru a piješ vodku. Čas od času za tebou příjde jedna z těch teenek a ty už je jen fuckuješ. Mojmír tě zve na koncert a ty přemýšlíš jak se vypařit. Zveš ho na panáka, v domnění že budeš mít chvíli s kým kecat a nakonec ho exne a řekne ahoj. Asi jako jediný ten večer. Vidíš tam sedět osamělou holku, tak jí zveš na drink a ona se dá. A pak tě ještě osloví s tím, že tě viděla na seznamce. Kde máš inzerát, jestli s tebou někdo nezajde na víno. Nevěříš tomu. Ani ona ne. Dáváte si highfive na to že spolu fakt píchat nebudete - i když by chtěla, dodala. Stejně asi není uplně můj typ. Dává si malý pivo a hrdinsky ti oznamuje že ho fakt nemáš platit, že si ho zaplatí. Ale pak zmizí a nezaplatí. Musím zatáhnout za někoho piva a tyčinky. Pecka. Sedím tam pak asi až do šesti ráno a kecám s barmankou. Cejtím se jako kretén a z Facebooku mažu ty mladý čičinky. Aspoň bude klid. Hlavně já budu mít klid. A tak to tady chodí.....