Proč?

Proč je doba taková? Proč nálada má, je jako na horské dráze. Proč se každý den ptám, jestli vůbec mám usínat brzy jen pro to abych ráno vstal a odešel do školy. Proč si pokaždý, když hledím na rozvrh, říkám že je to předem boj prohraný. Proč si myslím že pro mou existenci jsou teď důležité uplně jiné věci? Tohle všechno se honí mou hlavou a i přesto ten důvod znám, stále si nedovedu představit jak to vlastně celé dopadne. Jen jedno je asi jisté, nasedl jsem do špatnýho vlaku, do vlaku jedoucího do pekla. Ve kterém začne taková malá soukromá válka. Mezi mnou a krutou realitou. Protože veškeré věci s ní spojené, půjdou proti mne. A já budu muset opevněn, postávat a jenom se bránit. Protože, nic jiného nezbývá. Má mysl pluje právě na parníku po vltavě, který se pomalu potápí. A v nejbližší době dosáhne dna, které je plné sraček. Mám i záchranný kruh, ten mne ale může podržet jen když je v mé fyzické přítomnosti, né když "visí na zdi". Nezbývá nic jiného než jen doufat.... Prosím, povězte mi někdo, kde jsou lepší zítřky? Já chci vstávat někde, kde vím že budu vstávat uplně "legálně", kde nebude nikomu nic dlužno. :(