Tak opět nastala ta chvíle. Chvíle, která mi už zcela zevšedněla a už mi to nedělá vrásky na čele. Výpověď z pracovního poměru. 13 dní trvalo než jsem si byl jistý svým odchodem. Celý ten proces kolem práce trval trošku dýl, ale zaměstnán jsem byl 13 dní. Bohužel opět došlo na má slova a na to, že nechci být součástí něčeho co mi nepříjde fér. Práce jako taková mi nevadila, řekl bych teda. Trošku mne štvalo že se pracovalo v noci, ale to jsem bral prostě tak, že nemám moc teď na výběr a zkousnu to. Dojíždět denně 204 km bylo taky trošku na palici, ale do práce jsem jezdil včas a tu cestu jsem díky dálniční jízdě a pohodlnému autu dával v pohodě. Jenomže pak se začaly ukazovat věci, který jsem zmiňoval v předešlém článku. Především tedy technická způsobilost vozidla a nevybavenost.
Tankování zařizovala "majitelka" firmy, protože přeci si řidič nebude tankovat sám, protože by zcela zákonitě kradl tak stejně jako kradl ten jeden zaměstnanec, který už u nich skončil. Cítil jsem se trošku jako zloděj a neduvěryhodná osoba, ale tak dobrý. Zkousl bych to. Během našeho setkání jsme paní jednatelce nahlásili celou řadu závad a nedostatků vozidla se kterým jezdíme do zahraničí, včetně toho, že neobsahuje povinnou výbavu a že je třeba okamžitě tento nedostatek napravit, jelikož za tohle zodpovídáme na silnici my řidiči. Bohužel, večer jsem došel do práce a ani lékárnička ani hasící přístroj na palubě opět nebyli. Ok.
Celá firma se točila kolem jednoho pána, který tak stínově vedl celou firmu, ačkoliv na sebe měl uvalenou insolvenci a před soudem se tvářil jako člověk, který nemá pomalu ani na chleba. Zatímco se vozil v autě tak za dva mega a vedl firmy s ročním obratem 80 milionů Kč jak sám říkal. Celé tohle podnikání sám označil jako nezbytně nutné a přišlo mu to zcela férové a morálně správné, protože mu přeci také jiní lidé ukřivdili a proč by si tedy on sám nemohl udělat život příjemnější. Důležité je si to řádně okecat a omluvit, že.
O tom že jsem si za dva týdny na kartu nasbíral pár přestupků sice firma nemůže, ale i tak to byl důvod proč jsem nechtěl ve spolupráci dále pokračovat. Nebudu zde raději rozebírat jak k tomu došlo, protože je to moje karta a zaznamenává mou činnost. To že jsem se nechal stáhnout do nečeho co jsem udělal a je postihováno, je čistě moje osobní chyba a ponesu si za ni v případě nutnosti zodpovědnost. Jak se říká neznalost neomlouvá.
No a tak jsem opět bez kšeftu a budu si zase muset něco najít. Lidem okolo už ani snad nebudu vysvětlovat proč jsem odešel, protože to bude úplně stejné jako bych jim nic neřekl. Většina lidí tohle nechápe a ani nedokáže pochopit. Je pro ně již společenskou normou, že lidi pro který se pracuje jsou podivní a mnohdy nepoctiví lidé, kteří v této společnost zkrátka jen a pouze zprostředkovávají to co všichni musí dělat a to zaměstnání. Bylo by přeci divné, kdyby vztah zaměstnance a zaměstnavatele byl o vzájemném prospěchu, růstu a oboustranně výhodném finančním zisku. Takhle to tady nefunguje. Všechno je totiž jenom taková iluze, které většina uvěřila a udržuje ji při životě.
Takže vstříc novým zítřkům, tentokrát bohatší o další zkušenost s náklaďákem.
0 comments:
Okomentovat