V současné době mnou prochází myšlenky na změnu prostředí, na změnu toho co mně celá léta štve, ale celou dobu jsem nebyl schopen s tím nic udělat. V tuto chvíli, když se i naskytly různé problémy jsem vycítil, že právě toto bude ta nejvhodnější chvíle. Nejvhodnější chvíle, ve které se zbavím celoročního stereotypu nespokojenosti a dám svému životu nový rozměr. Co můžu říct o svém životě tady? Jenom že ve své podstatě stojí za nic. Smutek má ke mně blízko, protože má milá je daleko a ona je právě ta, které bych svůj přebytek volného času, kterého je většina chtěl darovat. Dalším spouštěčem události je také fakt, že už jsem o svých záměrech pomaličku informoval své blízké okolí a také i osoby, které jsou v nich zapleteny. A všechno tohle vedlo k zrození myšlenek v jejich hlavách, že mé rozhodnutí je definitivní a už se s ním počítá. Jenže, je tady menší problém. Já jsem si všechno promýšlel a zjistil jsem že můj plán útěku není zas tak dokonalý a že by mohl mít fatální následky. Na druhou stranu, jak již nadpis napovídá jde o jedno takové mé nepsané pravidlo. Když už o něčem takdle přemýšlíš, měl by si to udělat. Vždycky nějak bude. A události posledních dní mně v tomto jen utvrzují. A já vím, že když své záměry nedotáhnu do konce, tak z toho všeho budu zklamaný. Budu z toho zklamaný dost, protože jakmile mám nějaký plán tak jej musím zrealizovat. Nejinak tomu bude i u tohodle. Protože ho píšu i sem. Odstraním jednu velkou překážku mezi mnou a Lenkou a tou je vzdálenost. Vzdálenost a finance, které nám brání v užívání si naší zamilovanosti. Vyřeším tu podstatnou překážku a tou je vzdálenost a to protože se jedná o přesun o nějakých 370 Km na západ. Ale odstraněním této překážky automaticky vznikne pár dalších, spíše mých osobních problémů. Především na mně spadne řekněme správa financí a všeho možného okolo. Ale možná je na tohle čas a říkám si, jestli tohle neuděláš teď tak to neuděláš nikdy. V nejbližších dnech si udělám takovou analýzu toho, jak jsem schopen tohle zvládnout sám po finanční stránce společně se školou. Protože vzhledem k tomu že mám pár závazků, které je nutné měsíčně plnit vím že to budou počty složité. Ale výsledek bude muset hovořit jasně. Jasně ve prospěch tohoto útěku. A nejenom má milá je důvodem proč chci odejít, ale dalším důvodem je i škola do které chodím opravdu nerad. Ale nerad v jiném smyslu, nerad ve smyslu že se s tím má hlava nedokáže vyrovnat. Nedokáže se vyrovnat s tím prostředím a především s fungováním této školy. A právě toto vše mně donutilo k tomuto rozhodnutí.
Brzy bude čast pustit si song to say good bye...
[youtube http://www.youtube.com/watch?v=13HnYhiE7xU]
0 comments:
Okomentovat