Dnes jsem narazil čumákem pěkně rovnou do zdi. Do tvrdé zdi. Věřte že jsem se opět velmi krutě probudil do reality. A věřte, že to je něco pěkně hnusného a zblitíhodného. Posledních pár dní se neslo ve víru opuštění, odloučení a naděje. A já těmito dny tak nějak proplouval v naději že brzy sjednám nápravu, že brzy sjednáme nápravu společně. Takový svět by byl krásný, převelice. Ale, realita je mnohem horší. Dnes jsem z posledních sil, za poslední peníze započal čin, jaký u mne nemá obdoby. Vydal jsem se ji podpořit po škole, po jejích strastech a hlavně vyznat svou lásku. Stál jsem tam, mrznul jsem tam s růží v ruce. Což o to, co by člověk pro někoho kdo je mu velmi blízký neudělal. Celé se to nějak seběhlo a skončilo to velmi "povedeně". Byl jsem živen lží, falešnou nadějí. Realita byla úplně jiná. Tím jsem to celý rozsekl.
Takdle definitivně končí jedna velmi dlouhá kapitola mého života. A možná i život celý....
0 comments:
Okomentovat