Všechno to nejspíše začlo tři dny zpět. Pomalu jsem si to kráčel do práce, měl jsem jet jednu vcelku pohodovou, ale nevýnosnou trasu. V tuhle chvíli mi to bylo asi vcelku jedno, protože jsem věděl že budu mít alespoň klid. Jenomže... když jsem přišel na základnu, byla již zavřená neboť skladník/dispečer má pauzu od pátý do šestý. Já měl vše nachystáno na domluveném místě. Každopádně, stál tam nervózní kolega a říká mi: "Zas nepřišel ruda a tak nikdo nepojede 17:16, vlak tam ještě teď stojí a nemá mašinu. Kdybych měl vozík, tak jej svezu aspoň do Třebový." Mluvil o Ex 561, který opravdu stále stál na 4. nástupišti a neměl lokomotivu. Chopil jsem se situace a říkám, běžíme já jej odvezu. A v tu chvíli jsem si asi na sebe upletl bič. Vidím se jak probíhám podchodem ke 4. nástupišti, v hlavě myšlenka že nejede výtah a předemnou kolega, který letí zdržet vlak. Přijíždím k eskalátorům a vybíhám je s jednou bednou, hážem ji do vlaku. Do vlaku, který je už připraven k odjezdu. Letím dolů a vyjíždím po eskalátorech i s vozíkem a druhou bednou. Vše hodíme do prvního vozu co byl nejblíž a stíhám říci: "čau." a najednou jedem. Bylo to rychlé. Stojím ve třetím voze, což pro mne znamená probít se přes jeden vůz ke svému služebnímu kupé. No což, bude sranda. V Libni už bych tam rád byl. Bezproblémů se probíjím cestujícíma v chodbičce až ke svému kupé, to je samozřejmě obsazené. Slušně vyhazuji lidi co v něm sedí s tím že to je služební oddíl. Samozřejmě tam museli sedět prudiči, kteří se snaží smlouvat. A tak jsem několikrát slyšel: "To je jako celé pro Vás? A nebudete s tím jezdit? To tady nemůžem sedět?" No prostě, zase určitě nějací zasraní cestující do Kolína. Dál už jsem to neřešil. Připravil jsem si vozejk a řekl si, že ten vlak projdu už před Kolínem. Vyrazil jsem prošel jsem až do jedničky, která byla hned na začátku vlaku. Neprodal jsem nic, jdu zpět do třetího vozu a tam jsem prodal jedno, dvě piva. Tím to haslo. Najednou vidím jak vyskakují cestující z kupé, se slovy Kolín Kolín... Úplná pohroma zas. Vracím se tedy do svýho kupé s tím že Kolín si užiji ve svém kupé. Jenže, skutek utek. Stavíme ve Velimi. Mimořádná událost na trati nás staví na nejméně 20 minut. (Vzhledem k důvodu jsem věděl že to bude tak minimálně jedna hodina, né li více.)
Najednou je u mého kupé řada a všichni si chtějí něco koupit. To jsem jim byl najednou dobrej. Během 20. minut jsem byl téměř vyprodanej a stále za mnou někdo chodil a něco chtěl. V tomdle to bylo dobré, jenomže stále jsem nevěděl co se přesně stalo a jak dlouho zde budu. Na druhou stranu jsem si přál, aby to bylo víc než dlouho a já nemusel poté už jet do Břeclavi. Nakonec to bylo něco přes dvě hodiny. Vedle nás stály dvě EC a jedno z nich byla 79ka, kterou bych sic na černo dle plánu měl jet z Brna. No když jsem viděl co tam jede za vlakvedoucího, tak jsem byl rád že jej nepojedu. Neboť ten chlap, je ale řádný kokot se kterým jsem měl málem průser jak mraky. Během další hodiny s prázdnejma bednama vyskakuji v Pardubicích a otáčím to zpátky. Stíhám zpožděnýho brňáka a v krásně vytopeném kupé si to svištím do Prahy. Tržbu mám, vyprodáno mám a připoje nestihnutelné. Vidina noci v posteli a doma mne těšila. Dorazil jsem, vyúčtoval tržbu a zmizel v ruchu hlavního nádraží.
Další den jsem měl jet v 18:47 a tak jsem se vcelku zas těšil. Ona je to trasa, která je vcelku dobrá. Ale poslední dobou a hlavně přes tejden je nevýnosná. Ale to mně vůbec nevadilo. Vyrazil jsem 621čkou směr Pardubice. Jenomže, dostal jsem takovej vozík se kterým jsem se nejen že styděl jezdit po vlaku, ale ono se to téměř ani nedalo. (Píča Maxová ho zničila). Vozík se kymácel ze strany na stranu, byl nestabilní a otvíraly se jeho šuplíky. To bylo něco na moje nervy. V Matalíkovi jsem prodal stejně jenom dva čaje a tak jsem se chystal vystoupit v Pardubicích a prvním vlakem se vrátit do Prahy a tam si stěžovat a pokusit se ten vozík vyměnit. Na poslední chvíli stíhám zpožděnou 708čku a vyrážím do Prahy. S kolegou se nakonec ve vlaku shodujem na tom, že ten vozík mi asi určitě nevymění. Po příjezdu do Prahy jsem se o to ani nepokusil. Viděl jsem jak tam zase chlastá a jak mají "fofr" protože si seděli u panáku a u piva. Tak jsem se bez keců akorát nasranej vydal zpátky k soupravě na R 443. Ten vozík jsem už měl sto chutí hodit do kolejí a vysrat se na všechno. Člověk se jednou za čas dostane na "prémiovou" (jo jezděj ji většinou jen ti protekční bastardi) trasu a dostane vozík, jako kdyby jej měl odvézt jen někam do sběru.
V R 443 nebylo moc lidí a tak jsem ani neočekával, že tady vydělám majlant. Taky že ne, nakonec to stálo řádně na hovno. Tedy, nebejt cápků v ABčku, kteří si dali pár piv a na jedno mne pozvali. Nakonec jsme vypili všechny piva co jsem měl a ještě jsem od nich dostal bohatě zaplaceno a to nejen penězi ale i skvělou diskuzí a pokecem na všechna možná témata. Takdle jsem byl zašitej od Pardubic až do Ostravy. Ostatně nebyl jsem sám, vlaková četa a securiťáci byli taky někde zašití. Pomalu jsme dojeli až do Bohumína, kde jsem se s vlakem musel rozloučit. Vyskočil jsem a na peroně spatřil Slovenskýho kolegu. A tak jsem se oddal ještě pokecu s ním. Dozvěděl jsem se, jak naše firma na Slovensku pěkně upadá. Dluhy dluhy dluhy. Navzájem se shodnem na tom, že je nejvyšší čas hledat si novou práci.
V Bohumíně si v bistru dávám masový špíz, který mne zklamal. :( Čekal jsem víc než jen kuřecí maso a cibuli. Ale asi co bych chtěl za 61 Kč včetně coly, hranolek a oblohy. Takdle si tam odsedím svých 40 minut nad jídlem, poté jsem odkráčel rozměnit všechna EUR co jsem u sebe měl a pomalu jsem se chtěl vydat na peron k (ne)přijíždějící 442. Koukám na odjezdovou tabuli a vlak nejede. Odřeknut. Náhradní souprava. NO říkám si, fajn! Nakonec se teda jdu informovat a prej to nakonec je trošku jinak. Ze Slovenska kvůli nehodě dorazí tři vozy a zde na ně připřáhnou náhradní soupravu. Tudíž prázdnou, vymrzlou soupravu. Aspoň si říkám, že budu moci jít spát. Do Prahy dorážím se 40 minutovým zpožděním, nejméně. Na základně se slušně ohradím vůči stavu vozíku a to jste měli vidět co se děli. Ten hysterický alkoholik se do mně začal tak navážet až to nedal a začal házet vším kolem. A v tu chvíli, jsem se držel abych nebyl sprostej a abych mu jednu nevrazil aby se zklidnil. Nakonec jsem odešel s tím, že na to seru a že s ním dneska vyjebu a nepříjdu.
Šel jsem domů se vyspat a tak nějak si všechno urovnat v hlavě. Nakonec jsem teda do tý práce šel a nechtějte vědět co mně tam čekalo. Nová pravidla, A4 plná rozepsaných pokut za všechno. A tak jó, pan Schusser už je zoufalý a nemá z nás peníze a tak je bude tahat z nás za pokuty za každou píčovinu. Aby toho nebylo málo, na nástěnce už mám napsáno 400 Kč za dvě razítka (700 a 876) sedmistovku jsem logicky odjet nemohl, když byla v Praze dřív než já. A 876 ku jsem včera neodjel protože jsem prostě neměl nervy a jel jsem do Prahy zpátky kvůli tomu vozíku!
No nic s nervama jsem nastoupil na 561čku a vyrazil směr Olomouc. Kšefty nic moc, asi kolem 500 Kč. Dorazil jsem do Olomouce a vydal se na kafe do nádražní restaurace. Na drátě jsem měl Anyfku, která mi hlásila zpoždění 815, která zde jela na obrat a poté z ní je 816 směr Břeclav. Když už tak nějak přišel čas příjezdu zpožděné 815, tak jsem vyrazil. Hledím na odjezdovou tabuli a hledám 816. 816 nikde vypsaná není, říkám si a něco je špatně. Ale co? Jdu se optat na pokladnu kde je 816. Odpověď mne nepřekvapila: Odjela s náhradní soupravou. WTF? Tak se ptám na nejbližší vlaky směr Břeclav, Brno a Pardubice. Nejbližší je až 440 v 0:59. Super! Je něco po deváté a já tady mám čekat do jedné ráno. Paráda! Vozík jsem se pokusil schovat na tranzito a navigován Anyfkou jsem vyrazil směr centrum. Po hodině v mrazu jsem dorazil v Potrefené Huse, které měla mít otevřeno do 2:00. Usedl jsem ke stolu a objednal si rychle čaj. Poté až hledím do ceníku a nestačím se divit. Všechno zde je neskutečně předražené. Nakonec polevím a objednám si Buffalo wings s bagetkou. Jídlo hodnotím pozitivně, čaj byl také dobrý, obsluha milá ale účet ten byl sakra velký: čaj 30 Kč, med 6 Kč, křidýlka 135 Kč, bagetka 39 Kč, pivo 30 Kč. No nestačil jsem se divit. Teď už vím, že Potrefená Husa né.
Poté jsem se vydal do zpátky do Prahy s kolegovou 440kou a vozík jsem odevzdal do služeb WC a zmizel s pocitem že mně tahle šichta stála všechno. Určitě dostanu pokutu za neodjetý vlaky což máme 600 dohromady. Zbytečně. Nebo né zbytečně, jenom protože Schusser je troska a nemá tržby z prodeje, tak tahá prachy z nás! (Proč zbytečně? Protože 816 - neprodáš nic, 476 - neprodáš nic nebo prodá kolega na peroně, a ranní 616 - neprodáš nic)
Končím a tenhle post vysílám do světa neopraven, nepřečten, nemám sil!
0 comments:
Okomentovat