Deset deka Moody myšlenek 9.

Moody je nerozhodný.

Protože neví co dál, neví co by teď/ kde by teď chtěl existovat a dělat radost světu.

Moody je tady v Mordoru, v kraji černém. Přesto však nachází něco, co ho dokáže uspokojit.

Protože tady má dočasné zázemí, které ale brzy ho bude muset opustit. Ale nechce se mu jej opouštět..kvůli...ehm.

Moody je zmatený. (Myslí si to.)

Je zmatený, protože nad ním každý den visí obří kámen a jen čeká až šlápne na onu pomyslnou spoušť.

Moody je strašně sentimentální.

Protože je prostě (d)rak.

Uživá si babího léta....

...padlého listí, usínajících stromů a probouzejících se divnocitů.

Protože je venku strašně krásně a Moody se cítí krásně, sentimentálně.

Moody hledí do sluníčka a zjišťuje že miluje jeho podzimní paprsky.

A ony milují jeho...

Moody se v noci probouzí a pátrá rukou kolem v posteli - nikdo nikde není.

Byl a nebyl. Bude a nebude?

A Moody by chtěl bejt taky někde zašitej, prožívat románek dekadenta.

A taky by při tom mohly vznikat hodnoty.

A taky opět touží po německém ovčákovi. Jsou totiž prostě úžasní.

Mají nádherný špičatý uši a oči...a "čičinka"...

A Moody by chtěl kočičku. Možná dvě. Jednu dvou nohou a druhou čtyřnohou.

Protože by třeba vyřešily mé strádání. 

A přesně při těchdle chvílích to všechno vzniká.