čtvrtek 21. února 2013

Úspěch: Cíl zasažen?

Už je to nějaký ten pátek, co jsem se zde zmínil o tom že jsem přišel o práci. Nějaký pátek tu práci hledám a nikde stále nic. Obvykle samý nečestný nabídky a nebo prostě místa o který nejevím sebemenší zájem. Katastrofa bída. Ležím den co den zavalen nezaplacenými účty a neustále myslím na to, co z toho vznikne. Pomaličku jsem přestával mít naději na změnu. Až do dnešního dne. V poledne mi zazvonil telefon, který o sobě v pravidelných intervalech dával doposud jen nepatrně vědět. Byla to reakce na můj email zaslaný do jedné pražské společnosti, která se zabývá IT. Z hovoru jsem pochopil že by o mne byl určitý zájem a že bych se čistě teoreticky mohl stát členem jejich týmu. Neváhal jsem ani minutu a pohovor jsem si domluvil téměř ihned. O pár hodin později na mne vyskočila upomínka, která určila čas mého odchodu z domu. Pečlivě oděn, v kvádru vyrazil jsem do nedalekého sídla firmy ze které mi volali. Byl jsem očekáván obchodním ředitelem přesně v 18. h. Celý nedočkavý jsem dorazil o pár minut dřív. Byl jsem usazen na pohovku v rádoby prodejně kde jsem očekával příchodu obchodního ředitele, který ještě stále vedl pohovor s účastníky co přišli dřív. Bedlivě jsem poslouchal co se děje v místnosti kde probíhá pohovor a během chvíle jsem usoudil, že právě tu místnost opustí někdo, kdo neuspěl. V tu chvíli mi začalo bušit srdce tak o 100% víc než když jsem přicházel. Hlavou se mi honily myšlenky zda-li budu také tím poraženým, ale snažil jsem se je zazdít myšlenkou na to, že právě zde jsem přišel na jistotu. To mi dodalo řádnou dávku sebevědomí, kterou jsem v tuto chvíli potřeboval jako sůl. O chvíli si mne pan ředitel vyzvedává a odvádí mne o patro níž, kde je jeho kancelář. Po cestě se setkávám s jedním z mých potencionálních kolegů, s mladým klukem, který byl přijat. Pozdravili jsme se, nic víc nic míň. Nebyl čas na diskuzi a vše to začalo. Během půlhodiny mělo býti rozhodnuto zda-li jsem udělal dojem, nebo ne. Mé přesvědčování a snažení se o zapůsobení nakonec trvalo něco přes hodinu. A výsledkem bylo, že jsem byl z fleku označen jako vhodný kandidát a bylo mi hned oznámeno, že ze strany obchodního ředitele jsem přijat. Nezbývalo nic jiného než li dořešit kdy nastoupím na školení a nová kariéra může začít. A co z Moodyho vlastně bude teď? Nechte se překvapit. :)


0 comments:

Okomentovat