Stojí a hledí

"Chtěl jsem se jenom tak nějak vzdálit tomu všemu, ale nějak to nejde. Asi jsem si naložil moc. A nečekal takovou spotřebu paliva. Teď stojím na odpočívadle s nádherným výhledem do krajiny, ale nemohu dál. Vzal bych si z té krajiny kus. Vyfotil bych si jí, abych se na ní mohl podívat někdy později. Nejde to, protože telefon je v kapse, jenom tak ladem leží. Je vybitý. Šťáva došla i jemu. Vydám se cestou prašnou dál a nebo budu na místě stát a čekat až mne někdo zachrání? Může to taky ale trvat věky, tohle je cesta jenom má. Nikdo jiný po ní nejde. Sedadlo spolujezdce je akorát trošku teplé, od nedávného pasažéra. Určitě teď už někde pobíhá v cíli. A nebo taky ne. Třeba je jen o kousek dál a čelí stejným potížím. Kde asi jsi?"

Dlouhé chvíle dlouhých slov a myšlenek. 

Nepřetržitý řetěz myšlenek a názorů.

Boj i příměří. 

Chuť i nechuť.

Vzrušení po telefonních drátech. 

Cigarette duet. 

Nejsem tady.......